Podání trestního oznámení
Trestní oznámení je podání, které obsahuje konkrétní skutečnosti, které nasvědčují spáchání trestného činu.
Podle platných právních předpisů nemůže státní zástupce ani policejní orgán v zásadě odmítnout přijetí žádného trestního oznámení. Tyto orgány mají naopak povinnost oznámení přijmout a bez průtahů věc vyřešit.
Trestní oznámení je oprávněn podat každý, kdo se domnívá, že došlo ke spáchání trestného činu. Zákon stanoví výjimky plynoucí ze zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti, jako je např. zpovědní tajemství.
Splnění všech požadovaných náležitostí.
Podáním trestního oznámení na příslušnou instituci.
Trestní oznámení se posuzuje podle obsahu (nikoliv podle názvu) a lze jej podat ústně do protokolu, písemně či v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních právních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
V případě, že se oznamovatel rozhodne podat trestní oznámení ústně, může osobně zajít na kterékoliv policejní oddělení či státní zastupitelství. Tam s ním bude sepsán protokol.
Při podání trestního oznámení je oznamovatel vyslechnut o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem.
V případě, že je oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut také o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody.
Další možností je podat trestní oznámení písemnou formou. V takovém případě se doporučuje vylíčit v podání všechny rozhodné skutečnosti, které o skutku, jeho domnělém pachateli a dalších okolnostech oznamovatel ví.
Písemné trestní oznámení lze podat doporučeně poštou nebo jej může oznamovatel osobně donést na podatelnu příslušné instituce a na kopii si nechat potvrdit jeho přijetí.
Policie se věnuje i anonymním oznámením, ale prověřování se tím značně komplikuje, jelikož není možné vyjasnit případné nejasnosti v podání. Často tím policie ztrácí významného svědka, který může být pro vyřešení případu klíčový.
Trestní oznámení je možno podat na kterékoli oddělení Policie České republiky nebo státní zastupitelství.
Po obsahové stránce by se měl oznamovatel trestného činu řídit souborem otázek stanovených již římským právem.
Každé trestní oznámení by tedy mělo obsahovat základní údaje odpovídající na tyto otázky:
Kdo?
- Totožnost účastníků: pachatel, poškozený, svědci; pokud oznamovatel nezná jejich totožnost, uvede co nejpodrobnější popis osoby a jejích vnějších projevů.
Kdy?
- Doba, kdy k události došlo (okamžik nebo období; pokud je událostí více, chronologicky je seřadit a uvést souvislosti; dobu je možné i odhadnout podle jiných souběžných událostí - politických, sportovních, kulturních).
Kde?
- Místo nebo místa, kde k události došlo, příp. kde trestní čin vyšel najevo nebo byl dokonán; pokud oznamovatel nezná přesnou dislokaci (adresu), uvede, jak lze místo vyhledat.
Jak?
- Popis jednání všech zúčastněných osob.
Co?
- Popis skutku.
Čím?
- Zde vyjmenovat předměty doličné, jako jsou nástroje a zbraně.
Proč?
- Motiv jednání pachatele.
Následek?
- Zda byla způsobena újma na zdraví nebo újma na majetku apod.
!!! Právo na vyrozumění o tom, jak bylo oznámení vyřízeno, vznikne oznamovateli jen tehdy, pokud o to při podání trestního oznámení výslovně požádá, tzn. uvede do protokolu nebo napíše do písemného oznámení, že si přeje být informován (v závěru písemného oznámení uvede např.: "Přeji si být informován o tom, jak bylo moje oznámení vyřízeno.").
Forma a obsah trestního oznámení nejsou formálně stanoveny; nejsou tedy stanoveny ani žádné předepsané formuláře.
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
V případě, že o to oznamovatel požádá, musí být Policií České republiky do 30 dnů vyrozuměn o tom, co v této věci učinila.
Skutečnost, že od spáchání skutku již uplynulo několik dnů, samozřejmě nebrání podání trestního oznámení. Promlčecí doba, po jejímž uplynutí již není možno provést trestní řízení, se pohybuje řádově v letech. V případě ublížení na zdraví je např. délka promlčecí doby stanovena trestním zákoníkem na dobu 5 let.
Mezi další zúčastněné patří pachatel, popř. svědci.
Další činnosti nejsou stanoveny.
Případný dotaz můžete zaslat na e-mailovou adresu příslušné instituce.
08.09.2017
Bez časového omezení.
12.7.2024 20:46
Aktuální teplota:
--- °C
Vlhkost:
--- %
Rosný bod:
--- °C
Mohlo by vás zajímat
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
25 |
26
|
27 | 28 | 29 | 30 | 1 |
2
|
3 |
4
|
5 | 6 | 7 | 8 |
9 |
10
|
11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16
|
17 |
18
|
19 | 20 | 21 | 22 |
23 |
24
|
25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30
|
31 |
1
|
2 | 3 | 4 | 5 |
Malhotice, vesnice v bývalém okrese Hranice, leží asi 10 km jihovýchodně od Hranic, v nadmořské výšce 296-321 m. Katastrální rozloha obce je 767 ha. V obci je dnes obydleno 96 domů a 106 bytů.
První zmínka o obci se přisuzuje Mikuláši z Malchnovicz (Malhotic), který je uveden jako svědek na listině pro klášter ve Vizovicích v roce 1321. Od roku 1420 je jako majitel zboží Malhotice uveden Jan z Malhotitz, v 16. století to byl Jan starší Obešlik z Lipultovic a po něm další příslušníci téhož rodu.