Právní pomoc - ustanovení zástupce v civilním řízení
V civilním řízení může předseda senátu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, ustanovit na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně zájmů tohoto účastníka. O možnosti žádat o zástupce je předseda senátu povinen účastníka poučit (§ 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“)).
Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu ve výše uvedeném případě zástupce z řad advokátů.
Účastník řízení, případně ten, kdo se má stát účastníkem řízení (před tím, než podá návrh na zahájení řízení).
Soud může ustanovit účastníku zástupce jen na jeho žádost. Jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 30 odst. 1. OSŘ (tzn., jestliže je to nezbytné k ochraně zájmů účastníka) je soud povinen žádosti účastníka o ustanovení zástupce vyhovět.
Soud při rozhodování o ustanovení zástupce zejména zvažuje, zda to odůvodňují jeho (majetkové) poměry (zda žadatel má majetek dostačující k zaplacení odměny advokáta, není-li účastník sociálně potřebný apod.). Dále soud posuzuje, zda je poskytnutí zástupce pro účastníka v konkrétní věci účelné.
Ustanovení zástupce není vázáno na předchozí pozitivní rozhodnutí soudu o přiznání osvobození od soudních poplatků (byť účastník samozřejmě může obě žádosti spojit). Soud, který rozhoduje o žádosti o ustanovení zástupce, samostatně zkoumá, zda dotčený účastník splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Pokud v průběhu řízení dojde ke změně poměrů účastníka a podmínky pro osvobození od soudních poplatků pominou, soud též zruší usnesení o ustanovení zástupce. Soud tak může učinit i se zpětnou platností, ovšem účinky procesních úkonů, které ustanovený zástupce v řízení učinil, se zachovají.
O právu účastníka požádat o ustanovení zástupce je soud v případě zjištění, že účastník uvedené předpoklady splňuje, ale takovou žádost dosud sám nepodal, povinen jej řádně poučit.
Žádost o ustanovení zástupce bude zpravidla podávána již v probíhajícím řízení, nicméně je možné tuto žádost podat i před zahájením samotného řízení vzhledem k tomu, že potřeba právního pomoci může být vztažena i na podání samotné žaloby.
Podáním žádosti o ustanovení právního zástupce u příslušného soudu.
O ustanovení právního zástupce rozhoduje soud. K řízení o žádosti je příslušný soud, který je příslušný k rozhodnutí ve věci hlavního sporu.
—
V řízení bude obvykle třeba předložit doklady potvrzující potřebu ustanovení zástupce a často též doklady prokazující špatné majetkové poměry žadatele.
Pro žádost o ustanovení zástupce není k dispozici žádný formulář. Požadavky na žádost jsou obecné jako na jakékoli podání k soudu. To znamená, že žádost musí být písemná a musí z ní být patrno, kterému soudu je určena, kdo žádost podává, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsána a opatřena datem (§ 42 odst. 4 OSŘ). Žádost musí dále obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníka, popřípadě rodné číslo účastníka, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žadatel dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žadatel domáhá (§ 79 odst. 1 OSŘ). Žadatel je povinen k žádosti připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě (§ 79 odst. 2 OSŘ).
Žádné.
Žádné.
Žádní.
Dle situace.
Návrh je možné podat též elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (internet), je-li nejpozději do 3 dnů doplněn předložením originálu podání nebo písemným podáním stejného znění. Dále je možné podání učinit rovněž elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (internet) podepsané uznávaným elektronickým podpisem, v takovém případě není třeba dalšího doplnění. Podrobněji viz § 42 a násl. OSŘ.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
—
—
—
—
Bez časového omezení.
12.7.2024 20:46
Aktuální teplota:
--- °C
Vlhkost:
--- %
Rosný bod:
--- °C
Mohlo by vás zajímat
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
28 |
29
|
30 | 31 | 1 | 2 | 3 |
4
|
5 |
6
|
7 | 8 | 9 | 10 |
11 |
12
|
13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18
|
19 |
20
|
21 | 22 | 23 | 24 |
25 |
26
|
27 | 28 | 29 | 30 | 1 |
Malhotice, vesnice v bývalém okrese Hranice, leží asi 10 km jihovýchodně od Hranic, v nadmořské výšce 296-321 m. Katastrální rozloha obce je 767 ha. V obci je dnes obydleno 96 domů a 106 bytů.
První zmínka o obci se přisuzuje Mikuláši z Malchnovicz (Malhotic), který je uveden jako svědek na listině pro klášter ve Vizovicích v roce 1321. Od roku 1420 je jako majitel zboží Malhotice uveden Jan z Malhotitz, v 16. století to byl Jan starší Obešlik z Lipultovic a po něm další příslušníci téhož rodu.